Stránky Richarda Sovy Vávry

Toto jsou stránky určeny všem slušným lidem, kterým není lhostejný život jednoho invalidního důchodce a jeho zvířatek potrestaného za to, že myslel, pracoval a žil poctivě za každého režimu. Ten komunistický ho načal a ten postkomunistický dodělal.....

Diskuze

Diskuze o těchto stránkách

Přihlásit se: email   heslo
Registrace | odeslat anonymně - jméno:
Váš email:

:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love

Opište prosím kontrolní kód "7886":
973e8d
Krátký příspěvek,neb jsem v časovém presu.Omlouvám se svým čtenářům,pokud v textu najdete nějakou chybičku.Na škole mě diktáty moc nešli,takže jsem si výslednou známku lepšil slohem.V těchto letech více nežli učitelka češtiny mě zajímalo více v hodinách,co mají dospívající děvčata pod lavicí,přesněji pod sukýnkou.S matikou tomu bylo podobně.Geometrie dobrá,zato algebra a aritmetika hrůza.Katastrofa rovnice o jedné dvou a více neznámích nechápu dodnes,ale docela spokojeně žiji bez toho.Pokud by se ale našla " jedna " neznámá,která by mě chtěla doma doučovat zdravovědu,mile rád sní budu hrát na doktora.PS:Základy mám z mladých ,plodných let.Ještě nejsem mrtvý na spodek.Pokud některá bude požadovat razízko do účetnictví i toto vlastním.Je na něm:" Soukromá společnost pro opuštěné a zaběhnuté paničky,adresa a telefon".Něco jako ostře sledované vlaky.Zájemkyně hlaste se,celoživotní úspory nosím v pytlíku u pasu ,zajištěné šňůrkou jako ve středověku.Richard
-pokračování- soudní síně.Jistě tedy chápete,že soužití s nějakou ksantipou ,je holý risk z mé strany.Po několika dnech ,přezto,že jsem přátelský,přítulný ,hodím se i do menšího bytu na gauč.Ovladatelnost horší ,nejsem zvyklí poslouchat.špatné zacházení u předešlé majitelky.Jak by řekl Zdeněk srstka: Chcete mě.Čeká na vás ve Vrchlabí .Adresa útulku:Richard vávra,Hálkova 32,Vrchlabí .Číslo konta- 169229783/0600.

No to jsme někde jinde.Jak se říká:jen blbec se spálí dvakrát o jedny kamna.já prokázal dobrou vůli a řekl jsem po Zemanovsku 3 x a dost.Od té doby žiji spokojeně se svou smečkou a na úřadech vyplňuji rubriku-rodinný stav: Rozvedený(šťastně).Ta všetečná sociálka klade tak záludné otázky a do všeho šťourají,aby vám pak když vyplníte poslední rubriku :Vaše matka za svobodna,vám stejně nic nedají,prý se musí šetřit.

Po těchto životních skušenostech se dá logicky dospět k tomu,že přesto,že se mě občas stýská a potřebovali bychom nějaké jarní rozptýlení já i psy.Nedá se nic dělat.Tady již žádná mrcha nepřekročí práh.Doma chci mít klid.A Árona s Gyrem jsem jako správný otec poučil o bezpečném sexu,protože když pomyslím ,že by každý přivedl na svět dvanáct štěňátek .Bojím se domyslet do toho finančního srabu a ekonomické krizi na Wolt strýt ještě solit každý měsíc 24x alimenty na každé štěňátko,hotová sebevražda.Kluci slíbyli,že si budou dávat pozor.Se mnou je to horší.Kdyby se sem nedej bože probojavala nějaká Krasomila,bylo by asi jen otázkou času,kdy by přijela pro mě kriminálka.V tisku by proběhla krátká zpráva:Zemřela rychle,po krátké nemoci,na ránu sekerou v kuchyni-rozvařila špagety.Já po tom co jsem vše prožil navrhnu novelu zákona,že tito týraní chudáci,kteří musejí nedobrovolně chodit po práci do hospody a návrat domů je možný až když" milá osoba"(celá tchýně,že jsem si toho nevšiml dříve),teprve usne a zaritě mlčí.Proto mám pochopení s těmito chudáky a jse proti domácímu násilý,kdy žena hned v zhasnuté předsíni zcela zákeřně a bez varování napadne tohoto pracujícího muže válečkem či něco podobného a za podpory verbálních ženských moudrostí mu přivodí lehké bezvědomí.Proto se nedá nic dělat.Apoud je v protokolu uvedeno,že uklouzl v předsíni,musí tito muži né vyfasovat za vraždu tohoto něžného a slabého pohlaví trest odnětí svobody,ale naopak.Okamžitá amestie a ještě vyplatit odškodné,za ta léta co to sní musel vytrpět a snášet.Doufám ,že jste pochopili moji lehkou formu dávky ironie a nejste pohoršeni.Děkuji a zas příště.Richard a spol.
takže raději budu pokračovat ,aby tam zase nechyběl konec.Ráno,jak jsme přišli z parku,uvařil jsem dětem slibovaný baby-guláš,čili krupicovou kaši s máslem a posypanou kakavem grankem.Pak jsem se pustil do včerejšího nádobí,protože večer mě již nezbyli síly a šel v telce fotbal.

Někdy si připadám jak v Mrazíkovi. " Sotva ráno vstane,již v peci oheň plane,taková je dcerka má,pracuje pilně od rána.Všechna práce se jí daří,vaří,peče smaží.Pak ještě dvůr zamete ....atd.Musím také ještě vychovávat tatínka dětí .mám namysli Petra.Jak říkavala babička,chytrému napověz hloupého trkni.Okomentoval jsem to slovy,že tatínek musí jít dětem příkladem a měl by mít první ráno ustláno a né vařit kafe.Podle petra je to zcela zbytečná práce po ránu stlát,když to přeci večer člověk zase rozesteýlá a zhola zbytečná energie.Jako by měl strach ,aby nepálil zbytečně kalórie.Někdy mě překvapuje stou svou flegmatičností a já se mu snažím nenásilnou formou ukázat,že teď když již nemá takový fofr v práci,mohl by vyvinout také nějakou aktivitu.Alespoň drobnou.A napřed povinnost a potom zábava.Jak jsem říkal mám rád věci na svém místě,protože nesnáším "čekání a hledání" obé je stráta času a čas jsou peníze a o peníze jde vždy až v první řadě.Každý jsme jiný a já se tomu musím kolikrát smát.Ráno mu dám jeden úkol a odejdu do práce.On zapne počítač a pokud se vrátím ze šichty ,pište si,že se pro samé hry v PC k tomu úkolu nemohl dostat.Já mu sice chtěl udělat k vánocům radost a pořídil notebook na splátky,ale to jsem si upletl na sebe bič.Zase to ale vyváží svou abstinencí a spolehlivostí.po příchodu na něj mluvím a kladu zbytečně otázky.Pétr sedí se sluchátkama proti monitoru a neví o světě okolo.Je to trochu humorné a já žádnou srandu nikdy neskazím a proto abych celou situaci zdramatizoval a on se dovtípil , vezmu papír,kam vepíšu svůj vzkaz ,jako paní Niklíčková panu Niklíčkovi ve filmu :"Já to tedy beru šéfe",kdy pracovali v kotelně na proti směny a nikdy se nepotkávali ,akorát si dopisovali.Takže jak říkám.Buď zabírá vzkaz v zorném poli na monitor,nebo v holé zoufalosti jdu zapnout svůj kompjůter do kuchyně a pošlu mu to z kuchyně do jeho pokoje na jeho notebook E-MAILEM.Jak krásná to doba,když na něj pošlu toho EMILA,pak se teprve probere.Ale jinak vše je pod kontrolou a jsme tu všichni zdrávy.Akorát si tetroufám pozvat domů pražádného psychologa,protože kdyby to tady viděl,tak by se z toho sám zbláznila měli bychom ho na svědomí a nebo by řekl podle Lábuse.To je Vuďo novmávní,Yveta nemá pvobvém ,ale ty máš pvobvém.Tak ještě jedno,kdo tam byv.Yveta ,Mivek,Kavel ....atd.

Hodina pokročila,tak jdu vařit oběd.Máme kuře a k tomu na jednompekáči bude vedle ta kachna,co jsme dostali včera od mojí mámy.Snad se kachna s kuřetem nepokoušou.S mou dvacetiletou praxí nemám s tímto dilema problém.Retigová by odemě mohla brát kursy.Aby nedošlo k omylu,opravdu to není ta husa,co se jí pokoušel slovit náš Gyráček.Psí řečí jsem mu vysvětlil,že je zcela zbytečné honit se z husou po poli,že u nás to je nastaveno tak,že se prostě čeká u trouby.

Jsem vám ještě dlužen otázku zabití zvířete.Přezto,že jsme byli školeni u průzkumáků na přežití v nepřátelském uzemí a jíst co ulovíme cestou.Patrně by se zemně stal vegetarián,protože jsem tyto věci v minulosti ovládal jako stáhnout králíka a neproříznout žluč,dnes jsem se zvířátky někde jinde a jsem kvůli šnekovi nebo žábe schopen zastavit provoz ve městě.To samé se ženami,co se mě potvory natýrali a ty parohy.Kluci říkali,že mě hrozně slušeli a když to tenkrát na mou milou prasklo,tak mě u piva poklepali statečně pravicí a říkali:Vítej do klubu.Rozváděli mě na fotbalovém stadioně,protože jsem se jim nevešel do soudní sín
2dcdd7
-pokračování- od kterého jsem jej dostal.Aron je hodný a moc si váží mé dobroty a přátelství.Přezto jej musím mít pod kontrolou.Také se bojí snámi chodit do sklepa pro uhlí.Čeká v patře a na volání nereaguje.S nedůvěrou přichází pro nabízenou potravu z ruky a raději v klidu ,když poodejdu stranou ,pak se teprve pustí do misky s jídle.Pokud si to spojíme s tou dírou z vrchu v lebce je zcela jasné jak asi probíhal jeho život do roka a než se dostal kemě a prožil s Argem a poslední rok života.To byl právě ten suprový cvičený pes,se kterým jsem byl na cvičení záložáků v roce 2000 na Grabštejně.Je jasné,že podle mne Aronka lákali někam do sklepa,tam mu praštili do hlavy a udělali mu díru ,ale přežil.Takovou to skušenost si pochopitelně pes pamatuje na celý život.Už první rok nabral na váze,takže má sílu jako bejkk a v tandemu pokud mají s Gyrem zapnutý náhon na všech osm a v parku nám přeběhne přez cestu veverka,jsem tomu skutečně rád,že má váhová kategorie patří tabulkově přes 116 kg.Pak se zase sklidníme a jdeme si svou cestou,tak abychom nevráželi do lidí.Dneska ráno jsem byl s Patrikem v parku a v neděli tam po ránu nikdo není.Akorát jeden starý pán šel na devátou do kostela a ve všední den spolu vždy najdeme společné slovo o staré škole a jak to bylo dřív.Rád vedu takovéto hovory.Gyra jsme pustili,protože je to pořád ještě štěně,a vítá každou hru jako lidská mláďata.Takže bezestrachu jej pustím a on se honí za kosáky a veverkama,beztoho,že by jim chtěl ublížit.Akorát minulý týden se nám to moc nepovedlo.Zrovna když šel pan starosta domů z ůřadu,tak jsem přehlédl,že nadruhé straně od rybníka kolem kterého chodíme,byla skupinka kachen a jedna husa.Velice silný podmět ke hře pro rozpustilé štěně.Nezaváhal.Kačenky to stihli,ale stará,těžkopádná husa připomínala spíše boilink 747 při startu a potřebovala delší ranvej.Už už opouštěla vzletovou dráhu a zatahovala podvozek a náš Gyroušek si poviskočil a zakázal jí start.Popadl jí za krk a donutil k přistání.Já letěl husu ,chudinku zachraňovat,ale jak,když jsem na vodítku držel Arona.Musel jsem použít rázný povel,aby Gyro skoprněl a husa stihla skočit do rybníka.Panu starostovi jsme se s úsměvem omluvili a dodali,že takto to být nemělo.Dle mích zásad to jistě na pamlsek nebylo,takže jsme to spravili dvěma simbolickýma ranakama vodítkem.Tak aby pan starosta byl uspokojen a miláčka Gyra to moc nebolelo.Připomínalo to spíše ten kus s hercem Plachtou,jak strejda vyplácel za to,že kluci natřeli kozu na pruhovano a když strejda prováděl sekec mazec,vždy pečlivě dbal,aby na zadečku měl provinilec polštářek.A druhý pokud jej nemohl najít,tak mu první půjčil.Rovněž i strejdovy počty při čítání ran byli krásné a zcela pochopitelné.Když ten druhý uměl počítat tuším jen do pěti,tak zcela pochopitelných důvodů muselo být ktomuto přihlédnuto i při výplatě.A ještě se hodný strejda spletl .nevím zcela jak to tam bylo .jedna ,dvě,a pět. Končilo to slovy:To víš mě neošidíš.To byli krásné filmy ze života a hlavně poučné společně s našima pohádkama a lidstvo je stejně neponaučitelné.
3c6dd8
jsou to supeeeeeeer fotečkysmileysmileysmileysmiley
e2d271
Druhé mé psané krédo,jež visí hned pod desaterem,je alegorie neřestí a ctností od Matiáše Brauna na zámku KUKS na Královedvorsku,kam jsem jezdil často jako řidič autobusu plného cizinců i našinců.

Je to poučné a výklad průvodci zvládajlí v několika jazicích.



ALEGORIE NEŘESTÍ A CTNOSTÍ :

1Zoufalství Štědrost

2)Lehkomyslnost Upřímnost

3)pomluva Spravedlnost

4)Lstivos Střídmost

5)Závist Moudrost

6)Ožerství Statečnost

7)Hněv Cudnost

8)Lenost Píle

9)Anděl žalostné smrti Víra

10)Pícha Naděje

11)Lakomství Láska

12)Smilstvo Trpělivost



Jistě každý kdo se dostal ve čtení až sem pozná,kterými se řídím a doprovázejí mne živote.Ty záporné vlastnosti je nutné ovšem také znát ,aby se jich člověk vyvaroval.Škoda ,že nemám peníze na nějaký starší autobus.Vozil bych tam Pražské politiky a některé funkcionáře,členy zastupitelstva,radní a primátory na exkursy ve své režii.Je poučný výklad a ti málo hbití mohou nakonci prohlídky klást slečně ještě doplňující otázky.Také je tam nejkrásnější APATUKA v republice,stářím dochovaná.Čili kdyby to někdo neunesl psychicky,podívat se pravdě do očí,hned může slupnout nějakou pilulku.Podotýkám,že viágru ještě tenkrát neznali.Ano ,ano,vám to říkám.Pozor jste na opačném břehu příteli.Tak rychle dukát pro převozníka CHÁRONA na řece Stix a honem spátky,dokud ještě není pozdě.Pozor ,jistá farmaka mouhou mít již po záruce.Proto doporučuji chovejte se mravně jako já a nebudete muset polikat jedy abobule,nebo hledat doktora,dnes spíše místního mastičkáře a šamana.My tady v Krakonošově jsme měli donedávna ještě Štěpanickou bábu kořenářku.Teď již s Jirkou Jakubcem a ostatními strejci chodíme akorát KE KOLÁČKÚM a užíváme slavné a vyhlášené Štěpanické meze.Nárame dobrá meducína.Musí se opatrně užívat a mazat.Začátečníci mohou mít problém s předávkováním a mohli by se namazat,přemazat,nebo úplně zmazat.Pozor na to.Má to rři stádia.Pijatika,chlastmatika,očifuč.Tak opatrně.Kdo neví,co jsou kapalné Štěpanické meze,tak se dívejte na krásný seriál každý pátek od osmi v TV : Ranč u zelené sedmi .Je to velice poučné s nádechem vytříbeného humoru moudré babičky-herečky Štěpánkové.Děda jeřábek nám okopíroval patent a u něj v jeho kraji to proslavil jako JEŘÁBKOVICI.

Dneska jsem se nějak rozepsal.Tak jako je film :cesta do hlubin študákovi duše,já na vojně psal volné pokračování "Cesta do hlubin vojákovi duše"něco jako útvarový ,humoristický občasník.A pak,když jsem začal v roce 1990 podnikat se svými autobusy jsem pokračoval a volně navázal na pojednání "Cesta do hlubin Autobusákovi duše".Maminka mě přemlouvá,abych napsal další díl Cesta do hlubin důchodcovské duše",kde by byl popsán celý můj dosavadní život,zkušenosti,historky a rady.Zatím jsem se k tomu neodhodlal a skoušel jsem kontaktovat před několika léty Nepraktu(to se týkalo té vojenské problematiky)což dnešní mládeš neví co to je a nepochopili by to,neb nebyli již na vojně jako my.A také nedávno jsem kontaktoval Miroslava Donutila,který mě sice poslal čumkartu s podpisem,ale čerpá veselé povídky z vlastních zásob a prý toho má moc.Divadlo ,film a ještě turné po republice.Mám povědomost,že v květnu se tady bude vyskytovat kdesi i JIZERY,tak to skusím.Třeba se povede.Teď je pro mě důležitý termím ve středu 1.4.2009 mě má přijet navštívit psí psycholog Rudolf Desenský,protže ani po třech letech soužití se psem Aronem se mě nepodařilo aby zapoměl na první rok svého nepěkného života a zacházení u majitele,od k
776f7c
Abych vás opravdu přesvědčil,že jsem ze staré školy a narodil se v minulém století,blížící se k půlce,tak vám představím čím se za pomocí laicky se zaobírajíc psychologií a filosofií řídím :

1)Jen jednoho boha míti budeš,nebudeš mít jiného

2)Neučiníš sobě žádného podobenství,aby ses tomu klaněl !

3)Neber jméno boží nadarmo!

4)Pomni,abys ctil den odpočinku !

5)Cti otce svého,matku svou,abys byl dlouho živ!

6)Nzabiješ !

7)Nepokradeš !

8)Nezesmilníš !

9)Nepomluvíš a milovat budeš svého bližního,jako sebe sama!

10)Nepožádáš (manželky)cokoli jest bližního tvého!



jak jsem již zde popisoval,mám toto desatero vyvěšené v kuchyni na očích a při raní meditaci si jej přeříkám,abych jej měl na paměti a opakování jest matka moudrosti.

I když dnes nepůjdu a nechodím nikdy do kostela a považuji se za nevěřícího,kdož ví.Chci sice dosmrti zůstat apolitický ,bez vyznání a s vlastní vírou a zásadami a le vzpomeňte,jak to dopadlo ve filmu,kde se Bolek Polívka zeptal herečky CHýlkové (která tam krásně ztvárnila maloměšťáckou krávu),jestli věří v boha.Odpověď zněla,že toho vašeho boha nikdy nikdo neviděl.A další větu,která následuje směrem od Bolka všichni dobře znáte a já jí vypustím,protože ještě není po 22.00 hodině,aby mě to pustila cenzůra.Já miluji všechny formy humoru a i při takovém desateru,aniž bych zmenšoval jeho vážnost mě to irituje vtip,jak příjde farář ke druhému na návštěvu a povídá mu.Představ si ti mí bezbožníci.Já jim tam kážu o morálce a někdo z nich mě ukradl za farou bicikl.Co mám dělat.Druhý na to.V neděli v kostele je nech odříkat desatero nahlas a trvej na tom,aby se ti při tom dívali zpříma do očí.A ten který sklopí oči při tvém důrazném NEPOKRADEŠ,tak ten ti to kolo ukradl.Příští týden se sejdou opět u mešního vína a přijímají podobojí a ten druhý se ptá prvního faráře.tak so našlo se už kolo.A on na to.Ale jo.Když jsem odříkaval hlasitě desatero a došel jsem k NESESMILNÍŠ,tak jsem si vzpoměl,kde jsem ho zapoměl.
af227e
no právě hodiny v kuchyni odbíjí 6.00,tak vám přidám ještě úryvek ,co nového na sovím hradě.Je neděle ráno a já včera přehodil změnu času na středoevropský.jsem sice raní ptáče a zahálku nemám rád,ale je neděle a Petrovi děti,které přijeli v pátek autobusem spí ještě spánkem spravedlivých.Teď zrovna zvonil budík na telefonu,ale na mě si nepříjde.Zaspal o dvě hodiny.pardon je nařízen správně,ale já bal rachlejší a dnes mám ještě volno a ctím neděli,nebo chcete-li schsábes.teď přišel kocourek.Jistě že vařílek-nebojsa.To je náš nejmladší v Zoo.nejen že ho baví semnou vařit,ale pomáhá mě s papírama od soudu,takže ho dám dál do školy na práva.Další co ho v poslední době upoutalo je klávesnice od PC,takže možná taky trochu obor počítače a informatika.Kouká jak tu klepu do klávesnice a pak se dožaduje mazel na klín.Musím vyhovět a přerušit psaní.

Včera jsme si to sdětmi užili.Ráno jsme se nasnídali,potom jsme společně s pejsky šli přez park na nákup do BILLY.Dole pod schodama odložili psi a nakupovali jsme tak horlivě s dětma,že jsme musely na pokladně vrátit čtyři položky ,aby nám stačili koruny.Paní pokladní jsme se omluvili,že jsme nepočítali a jen vybírali.Usmála se ašli jsme od toho.Cesto se ještě děcka stavili za tátou v práci a šli jsme vařit oběd.Měli jsme polévku s játrovou zavářkou.Nikolka snědle vývar a psy knedlíčky.Jako druhé si děcka přáli smažený sýr s tatarkou.Odpoledne jsme ještě udělali štrůdl,jen se po něm zaprášilo,což těší každého kuchaře,když lidem chutná.škoda,že jsme nemohly na zahrádku opékat buřty.Snad příště.Volal ale kamarád z VIKTORIE KLUBU za domem,abych přišel večer na pivo.Láká mě již od úterka,protože prohrál sázku.Tvrdil,že vláda nepadne ani na popáté.Prý kapři si nevypustí vlastní rybník.Opak je pravdou.V úterý si kapři rybník vypustili a já to vyhrál.Takže počkám až se děti probudí a nasnídají.Vyvenčíme pejsky.Jelikož napřed povinnost a potom zábava,jak říkávala má babička.Pak musím udělat oběd,byli jsme totiž včera odnést také nákup mojí mamince a dostali jsme od ní kachnu a kuře.Aby se dostalo na všechny,protože v tomhle baráku sou všichni masožraví.My a zvířátka rovněž.Dáme si zmrzlinu a po odpoledním klidu se půjdeme podívat na strejdu Aleše,co prohrál sázku.Zahrajeme si u něj kuželky.Pardon,je jiná doba.takže BOWLING a máme dnešní program vymyšlený.Odpoledne se musí Patrik a Nikolka nachystat domů a my s pejskama je půjdeme vyprovodit na autobus.Já už to vydím,jak z toho budou všichni neštastní.Ale škola volá.Děti slíbily,že se budou učit,aby nám všem dělali radost a učíme je ,že něco za něco.Chtějí příští týden přijet opět a na velikonoce zase.Jejich maminka je na tom hůř než my s Petrem,tak to nějak uděláme.Děti a zvířátka za nic nemohou a nechápou spoustu věcí v tomto zkaženém světě.

9a5cc3
pokračování předešlého příspěvku.

Po tomto jsem ještě jako stevard v letadle dodal.Vítejte na palubě TU 91-52 což byla SPZ mého autobusu a dodal pod podlahou pracuje motor který má 386 koní a ve předu jeden osel,kterému končí šichta až v osm ve Vrchlabí.Věřte,že se vždy našla nějaká kopretinka,která se přišla přesvědčit,zda pan řidič nelhal.Rozjeli jsme se a v další vesnici nastupovala moje Petra.Učiněná fata morgána.Blonďaté vlasy,červený klobouček(červená prý dráždí bejky),vždy slušně oblečená a upravená.v tento moment již nic neplatilo z toho ,co jsem říkal té staré osobě a sedadlo vedle mě bylo k dispozici.celou cestu jsme si povídali a já se snažil dostat do jejího srdíčka,protože v té době byla ještě Frantova a já lovil akorát volné slečny.Správně tušíte,že Franta to měl sečteno a po nějakém čase musel následovat rozchod.Mě se stalo totéž o pár let později a byl to hradčák.Ale vraťme se k mé krásce.Chápete,že takk to muselo být a snad mi ta stará paní promine,jestli ještě žije,ale nešlo to jinak.Petra patřila k těm ,jak jsme říkali s kolegy:"co měla na přepravu chlupatou průkazku" a ta platila víc než ZTP a ZTP-P.Ti co ještě pamatují můj autobus z garáží také ví,že jsem měl u vstupních dveří nastříkáné krásné srdíčko,aby cestující slečny věděli hned u vstupu,co jim hrozí za nebezpečí na tomto spoji.Měl jsem také nepříjemnosti pro tyto barvy,protože technyk v garážích neměl pochopení a tvrdil,že to nemá na autobuse co dělat,že to nejsou stájové barvy.Když mě tenkrát přistihl na dílenském kanále,jak na spojler pod předním nárazníkem přidělávám další znak ,následovalo asi toto.Já totiž měl šablonu a jako si dělá hajný zářez na pažbu,tak já vždy po uspěšné akci nastříkal jeden znak od středu vlevo další vpravo,souměrně.Tento znak měl zcela pochopitelný tvar .byl to znak renolda,čili kosočtverec.Na otázku,co to tam zase stříkám sprejem,jsem odpověděl.Jak můžeš dělat technika ,když ani nepoznáš renoldový znak.Dílenský se smály a Jarka Akrman nechápal,co je na tom k smíchu.A když po čase začala jezdit ke mě Petra,nechat si skontrolovat průkazku,zda ji nemá prošlou,vůbec nevadilo,že jsem nebyl ve službě ale na volnu a pro jistotu jsem to rád skontroloval.A tak začala jedna velká láska,s velkýk L na začátku a já už potom žádné jiné průkazku nesměl kontrolovat.Ostatní z toho byli smutné a tak trochu Petře záviděli Richarda bouráka jak mercedes,pardón jak renold.Všichni tušíte,jak to asi dopadlo,když jsem se dostal v podniku z nákladní soupravy na autobus.Já to vedoucímu říkal,nedávej mě tam.Stoupne porodnost a ještě vás poženu k zotpovědnosti a budu žádat náhradu škody-úhradu svatby.A tak se stalo.na tehdejší matrice,kde je dnes itecentrum bar byla tehdá matrika a já měl na svatbě také nejlepří autobus z garáží.Bylo to překvapení milé a já netušil,co na mě ušili kluci z ČSAD.Přijel kolega,který už dnes řídí v autobusáckém neby Jarda Čeřovský a já v chomoutu ojížděl z matriky a za mnou seděla nevěsta,která držela opratě od toho chomoutu.Svatba byla omyl a já se vrátil spět ke své Petře po půl roce.Zapoměl jsem vám vysvětlit,že jsem si bral martinu a pak již bylo na světě Frantovo dítě a já mohl po půlroční přestávce obnovit vztah s Petrou.Bylo to nutné takto,aby se mě nenarodilo Frantovo dítě.Jistě chápete.Malí Péta rostl a když jsem přijel na dvorek,tak zahodil kbelíček a už seděl za volantem autobusu.Dokonce jsem po našem rozchodu nechal půl tehdy již mé vlastní firmy SOVA napsat vzávěti na tohoto adoptovaného synka,jež jsem skutečně miloval jako jeho matku.Vroucně a upřímně.Druhou půlku firmy jsem napsal na svého nejlepšího přítele,který mě zůstal věrný narozdíl od žen a tím byl můj P E S A R G O,kterého zde znalo celé měst
6951a
Dobré ráno milý čtenáři.jsou čtyři hodiny ráno a je neděle.Pokusím se vám doplnit včerejší konec povídky,kdy tentokát neselhal lidský faktor,ale technika,čili počítač.Nechal mě totiž psát,co prsty ráčí a pak tam ten nejlepší konec prostě vynechal.Na mobilu se aspoň zastaví kursor,takže člověk ví,že skončil a nemusí si dál honit tričko.Nevím,zda se mě to povede jako včera,protože to je většinou nad ránem,kdy mě napadají nejkrásnější myšlenky a podnikatelské nápady.Byly to tak dojemné vzpomínky,že jsem dojetím sám uronil nostalgicky slzu,což nemůže nikdo dosvědčit.

Tak se pěkně usaďte a já vám to milé děti dnes dopovím.Budu psát pomalu,aby tam nebyly překlepy a také proto,že vím,že pomalu čtete.

takže vě včerejším závěru jsem vzpomínal na svou velikou životní lásku Petru M.dnes provdanou Z. a na jejího synka Petříka,kterému tenkrát v roce 1993,kdy jsem nedobrovolně ukončil náš vztah,protože si to tak Petra přála,byly synkovi pouhé tři roky.Dnes ,jestli dobře počítám je to o 15 let dále,takže je z něho již asi chlap.Maminka má narozeniny 16.4.1970 takže jí jako každý rok pošlu gratulaci v podobě pohlednice na důkaz,že na ní dosmrti nezaponenu.Petřík,který v té době ,jak tu koukán pod sklem pracovního stolu byl jen o kousek větší,než 20 l kanistr,vešel se i do kbelíku a na krku nosil dudák na tkaničce.Divíte se možná,že ještě po tolika letech mám tyto pro mne cenné ,černobílé fotografie pod svím pracovním stolem ? Ano,je tomu tak.Péťa byl strašně hezký rošťák (po mamince).Myslím hezký ne ten rošták.Mamimka byla krásná ,chytrá blondýna a já v té době jezdil ještě ve zdejším ČSAD a vozil ji linkou v 6.20 do školy do Trutnova,kde dodělávala poslední rok ekonomky.Stihla to tak,tak,protože sotva odmaturovala,byl Péťa na světě.Vždy jsme se oba na tento den velice těšily,protože nám spolu cesta hezky přez Jánské Lázně ubíhala.Byla tehdy ještě v páru s biologickým otcem Péti,ktrý se jmenoval Franta.Pokud jsem tento den jel onen turnus,nejraději bych dva spoje,které byli před tímto vynechal a čekal na ní s vyhřátým autobusem na její zastávce "u pekařství".když jsem dojížděl dotéto zastávky,stála tam jak fatmorgána.Blondýna z Londýna,červený klobouček a oblékaná skromě,leč fešně.Jistě chápete mé pohnutky,že jsem stratil hlavu.Ve svém autobuse jsem měl zájezdovou sedačku sklopenou.Tento ranní spoj byl školní a v těch dobách levného jízdného byl doslova narván k prasknutí a lidi mě dýchali za krk již při odjezdu z poslední stanice ve Vrchlabí.Vlánově nastupovali další krásné školačky,maturantky a také chlapci,kteří jeli kamsi do učňáku.Na tyto jsem musel leckdy zvolat do vozu,abych přepravil i ty,kteří ještě stáli venku a pomalu se presovali na stojáka do uličky,neb sedadla již byla obsazena.Já byl tenkrát mladý a veselý autobusák v modré uniformě se stájovou brigadýrkou a holky po mě stále pokukovali a byl jsem oblíben.Ti co to pamatují,vzpomenou,na můj autobus se srdíčkem u předních dveří,aby slečny měli jasno hned při vstupu,jaké že jim to hrozí od řidiče nebezpečí.Poslední nastupovala stará ,neprůbojná babka,kterou dravá ,nevycválaná mládež hravě předběhla.Přezto,že jsem reprezentoval podnik a mé vystupování na veřejnosti muselo mít reprezentativní ráz na otázku této babky:zda by si nemohla sednout na tuto poslední,volnou sedačku vedle mé řadící páky jsem odpověděl slušně,leč direktivně.Blázníte matko,toto sedadlo je pouze pro služební účely a je nad rámec 45 míst ve vozidle a také není pojištěno.Kdybychom havarovali,tak vám firma nezaplatí na tomto ani korunu.Osoba přikývla a já zvolal na chlapce stojící v uličce:"Koukněte se kluci trochu víc mačkat,co já bych za to dal,kdybych se mohl mačkat na tak krásné holky na stojáka v uličce".Poc

1  
..  
10  
..  
18  
19  
20  
21  
22  
23  
24